O tom, jak čekáme až třešeň padne

Před pozemkem, kde chystáme stavbu domu byl někdy před dvaceti lety vysazen ovocný strom- třešeň. Třešeň stojí na obecním pozemku. Dle našich plánů stojí v místě budoucího vjezdu na pozemek. Podala jsem tedy žádost na obecní úřad s prosbou, zda můžeme strom pokácet.

Od pana starosty mi do týdne přišlo rozhodnutí. K urychlení rozhodnutí pravděpodobně dopomohlo přislíbení daru obci na rozvoj obecní zeleně.

 Dle rozhodnutí musí strom pokácet osoba pověřená obecním úřadem a to do konce měsíce března. To totiž končí období vegetačního klidu. Poté by bylo možné strom pokácet až od 1..října.

Vždy když přijíždíme k pozemku říkáme si s manželem „ještě stojí“  :-(  Rádi bychom, aby tam v období výstavby už nepřekážela. Snad se podaří... ještě nám na několik dní zbývá naděje.

Jak to s třešinkou dopadlo... snad někdy příště...

O tom, jaké bylo naše zadání architektovi

Dlouho jsem hledala v časopisech, katalogách, stránkách stavebních firem dům,  který by byl domem snů. Vzhledem k tomu, že náš pozemek nám poskytuje omezené možnosti a direktiva nařízená stavebním úřadem také neumožňuje stavět ledacos, je náš domeček vlastně takový kompromis. Ale vše co jsme tam mít chtěli tam bude.

Základní požadavky:

1)sklep- prádelna, kotelna, sklad

2)přízemí – zádveří, šatna (říkám jí botárna), wc+ sprchový kout, jedna velká společenská místnost (kuchyň, jídelna, obývák), pracovna

3)patro- ložnice s navazující velkou šatnou, prostorná koupelna,wc, dva pokoje

Dále jsme chtěli, aby bylo počítáno s: krbem, centrálním vysavačem, shozem na prádlo, předokeníma elektro-roletama, střecha vhodná pro instalaci solárních panelů.

O tom, jak  to vypadá nakreslené třeba někdy příště.....

...a aktuální foto, dnes: